Korespondence Knoll – Deml

Věrnému služebníku světla, tajemníku tváří, ctiteli naší krajiny, výbornému průvodci po cestách Otokara Březiny, nejcitlivějšímu (zjevuje místa posvátná a sám se skrývá) mistru svého umění, a co je na pováženou, příteli našemu Ondřeji Knollovi, naší úctu, lásku a díky,
Jakub Deml, 1950

Příteli Ondřeji Knollovi, za všecku jeho lásku a věrnost, protože zamilovat si někoho, není žádný div, ale vydržet s člověkem s kerém be ani čert nevedržel, panečku, to už stojí za řeč.
Jakub Deml v Tasově 7/9/1933

Příteli Ondřeji Knolle, dokud bolí jen koleno, jak je svět milý, začne-li však bolet celý svět, jak je milé koleno.
Jakub Deml v Tasově 11/2/1935

Milý Ondřeji, těmi obrázky jsi nám i jiným udělal velikou radost a potěšení. Díky!
Zítra budu v Jinošově pochovávat sestru Františku Kryštofovou.
Stromky se ti ujaly?
Tvůj stálý, Jakub Deml

Milý Ondřeji, na Tvůj svátek vždycky se mi do srdce nahrnou všechny minulé i budoucí svátky. Bylo a bude to krásné.
Jakub Deml v Tasově 29/11/1954

Příteli Ondřeji Knollovi
Má úcta a láska – i kdyby „přesahovala všechny meze“– vynahradí Ti to, co Ti zůstali lidé dlužni? Mám tě rád, protože se může člověk na Tebe spolehnout a přece nezbývá než Ti říci: Zaplať Pán Bůh!
Jakub Deml v Tasově 19/7/1935

Drahý Ondřeji,
přeju Tobě i Tvým milým lepší rok, než byl letošní! Kdykoli a kdekoli vzpomínám na své dobrodince, vzpomínám i na Tebe. Tak i zde v Sarajevě. Ale už brzy se uvidíme!
Tvůj Jakub Deml v Sarajevě o vánocích 1933.

V Tasově 21. VIII. 49
Milý příteli,
už dvakrát v těchto dnech mně přišly od Tebe obrázky mého domu. Tato Tvá pozornost je mi velmi milá, protože když už je člověk stár a skrze své umění nesmí k národu mluvit (díky těm hovadům, která tam dole hnijí v lejně svém, jak praví prorok Joël 1, 17), ocitá se jako na poušti…Šatenkou nepřikryje nahoty své, amplionem všech rozhlasových aparátů nepřehluší ticha, které mu jde naproti z hrobu a ani ten nejdokonalejší Zeiss a vidmo všech reflektorů nezabrání jeho očím, aby viděly, co dříve vůbec neviděly, anebo mermomocí přehlížely. Na podzim vzduch je průzračnější – a tak i mimoděk jsme spravedlivější k Bohu, k sobě a k bližnímu, a také vděčnější za každý dar. Já každodenně při mši svaté předvádím Bohu hezký dárek svých dobrodinců, živých, i zemřelých, a takto čtu den co den kroniku svého života, než jej jako Jonáše navždy pohltí tento horizont.
Pozdravuji Tebe i Tvou rodinu a srdečně Ti děkuji za ty fotografie i jménem obdarovaných jimi přátel; všem se tolik líbí !
Tvůj Jakub Deml

Drahý Ondřeji,
na tu novou legitimaci žádají ode mne proti očekávání fotografický obrázek.
Proto se osměluji poprosit Tě, abys mi pro ten legitimační účel dvě takové malé fotografie (podle těch ouředních předpisů) laskavě zhotovil a do třinácti dnů poslal. Takový totiž termín mně stanovili.
Celým srdcem Tvůj, Jakub Deml 26/6/1956